Hlavní strana

 

Jak promlouvá pes?


Jedním z důvodů, proč jsou psi tak dobří společníci, je jejich pozoruhodná schopnost komunikovat s lidmi. Psi nás vnímají jako rozšířenou součást své rodiny, a proto dokážou tak dobře interpretovat naši náladu a úmysly.
Mezi sebou psi komunikují pomocí řady obličejových výrazů, pozic těl, zvuků a pachů. Pes používá k vyjádření svých pocitů oči, uši, tvář a dokonce i ocas.
Pes, který je sebevědomý nebo agresivní, se snaží vypadat větší a mocnější, než ve skutečnosti je. Vztyčí ohon a uši, naježí srst na krku a na zádech. Někdy pomalu pohupuje ohonem a vrčí.
Pes v podřízené pozici se naopak bude snažit vypadat malý, často až jako štěně. Dospělí psi totiž štěňata kárají, trestají, ale nikdy je nenapadnou. Podřízený pes se přibližuje k dominantnímu tvoru ze strany, často schoulený a nadšeně vrtící ocasem. Olizuje jeho ruce a tvář, a pokud to ještě nestačí, převalí se na záda a odhalí své slabiny. V této pozici se pes občas i trochu počůrá.
Jedním z důvěrně známých projevů psího chování je známé a charakteristické vrtění ocasem. Většina lidí ví, že tak projevuje radost a přátelství. Pokud je vrtění přehnané a vypadá spíše jako bičování, je to projev podřízenosti, nebo to dělá pes s velmi krátkým ocasem.
Ale psí ocas je indikátorem i jiných emocí. Pomalé a jakoby ztuhlé švihání označuje hněv. Stažený ocas mezi zadníma nohama je projevem strachu. Bázliví a nervózní psi často strnule vrtí ocáskem na znamení usmíření.
Způsob, jakým psi nosí svůj ocásek, je výsledek chovatelství a kupírování. Některá plemena, jako například whippet (malý rychlý pes na lovení králíků, podobný chrtovi) nebo italský chrt, chodí normálně se staženým ocasem, kdežto u většiny psů ocas zvednutý v úhlu 45 stupňů značí zájem nebo poplach.
Výraz tváře vašeho psa vám poví, jakou má náladu. Zda je zvědavý, či rozrušený, vyděšený, nebo si chce hrát. Pes má velkou škálu výrazů, jak vyjádřit své pocity.
Je-li vyplašený nebo ve střehu, má vztyčené uši. Pokud ale má uši sklopené dozadu, vyjadřuje tím buď potěšení, nebo strach. Abyste dokázali správně porozumět jeho náladě, musíte současně sledovat ostatní signály, které vysílá svým tělem.
Vyjadřuje-li potěšení nebo podřízenost, pak má zúžené nebo napůl zavřené oči. Je-li agresivní, má oči otevřené naplno. U divokých psů stačí, aby se vůdce smečky upřeně díval na podřízeného psa. Pokud si hledí zvířata upřeně do očí, skončí to buď bojem, nebo tím, že podřízené zvíře skloní hlavu a otočí se. Jestliže vůdce v upřeném pohledu pokračuje, i když se podřízené zvíře otočilo, může ho to zmást natolik, že může ze strachu kousnout. Nedojde-li k ukončení kontaktu očí, dominantní pes zesílí svou hrozbu vyceněním zubů, vrčením nebo útokem. Pokud má váš pes sklony k agresivitě nebo nervozitě, neměli byste ho krotit upřeným pohledem, neboť ho tím můžete vyprovokovat k útoku. Samozřejmě že pravidelný a mírný oční kontakt mezi psem a jeho pánem či paní je uklidňující a posiluje vzájemný vztah.
Podřízený pes a některá plemena, jmenovitě labrador, vypadají, jako by se usmívala, když otevřou tlamu a ukážou své zuby v jakémsi přátelském úšklebku. Pokud ale pes vycení zuby rozzlobeně, pak stáhne pysky dozadu, aby byla vidět většina jeho zubů, a zároveň vrčí.
Když si chce pes hrát, hravě se přikrčí nebo zvedne packu a často zaštěká, aby upoutal pozornost. Jindy přinese předmět, se kterým si chce hrát, nebo vyzve ke hře jiného psa.
Waltham